V poválečném období hráli svitavští kuželkáři svoje soutěže v kuželně, která byla na zahradě za restaurací "U Martina" na svitavském náměstí. Kuželna byla jednodráhová s asfaltovým povrchem. Družstvo mužů a dorostu Spartak Svitavy hráli v soutěži brněnského kraje. Kolem roku 1958 si členové oddílu spolu s členy Slavoje Lány vybudovali novou kuželnu vedle restaurace ,,U Vávrů" a hrálo se na dvojdráze. Kuželky se musely stavět ručně. Oddíl se jmenoval Slavoj Lány. Jejich soupeři byla družstva z Brna, Blanska, Boskovic, Bělé nad Svitavou. Výborné bylo v šedesátých letech družstvo žen, které mělo postoupit do II.ligy, ale z finančních důvodů z této soutěže odstoupilo. Za zmínku stojí i výkony členky družstva paní Zdeny Klusákové, která si dokonce zahrála na mistrovství republiky.
V sedmdesátých letech ukončili někteří starší hráci svoji závodní činnost. Předsedou oddílu se stal pan Otto Hanuš a nastoupila mladší generace hráčů. V roce 1980 byla asfaltová dvojdráha nahrazena povrchem ze saduritu, což přispělo ke zkvalitnění hry. V letech 1985-1986 došlo k vnitřní rekonstrukci budovy. Ruční stavění kuželek bylo nahrazeno zakoupením starších automatických stavěčů a byl proveden nový povrch na saduritových drahách. V této době oddíl přešel do soutěží východočeského kraje a o mistrovské body bojovala tři družstva. V roce 1992 se oddíl osamostatnil od Slavoje Lány a přejmenoval se na sportovní klub Sportcentrum (SK SC). ,,A" družstvo v roce 1994 vyhrálo krajský přebor a postoupilo do III.ligy. Zápasy však dle nařízení kuželkářského svazu muselo hrát na čtyřdráze, a proto byla pronajímána kuželna v Rychnově nad Kněžnou. To bylo finančně velmi náročné a družstvo přešlo po roce zpět do krajského přeboru.
V letech 1995-1996 došlo k přístavbě klubovny, šaten a sociálního zařízení. Členové oddílu odpracovali na této akci mnoho hodin, zvláště pan M.Novák, M.Baláž, P.Dohnal a další. Svitavská veřejnost začala daleko více využívat tohoto sportovního zařízení. Byla založena ,,Městská liga neregistrovaných" a nyní v ní hraje pravidelně 14 družstev systémem jaro-podzim. Této soutěže se zúčastňuje kolem devadesáti hráčů. V posledním období byl problém s častými poruchami stavěčů kuželek. Roku 2004 město Svitavy, kterému patří budova kuželny, vyčlenilo finance na rekonstrukci drah, na nové moderní automatické stavěče a na opravu střechy. V roce 2019 byl zpracován projekt na rozšíření drah kuželny. V současné době hrají 4 družstva Svitav a družstvo dorostu. Družstva hrají ve východočeském přeboru a soutěže, družstvo dorostu hraje turnaje východočeského poháru mládeže. Předsedou oddílu je pan Jiří Rus a nejstarším pamětníkem je pan Bohoušek Čížek, který byl také hráčem oddílu. Členové oddílu a příznivci kuželkářů děkují městu Svitavy za podporu tohoto sportovního odvětví v našem městě.
Prvním předsedou Asociace československého sportu kuželkářského byl zvolen Pavel Varsik. Dne 1.4.1937 registrovala již ASČK 620 členů z 31 klubů a kroužků. Druhá světová válka však znamenala konec činnosti ASČK a utvořen byl SČK (Svaz českých kuželkářů) a SAZK na Slovensku jako protiváha německého kuželkářského svazu. Po jejím skončení byla v říjnu 1946 ustavena nová vrcholná organizace ČAKS (Československá asociace kuželkářského sportu) a jejím předsedou JUDr. Otakar Kádner. Od roku 1952 se měnil několikrát název, od roku 1990 až do zániku čs. státu byl vrcholnou organizací Československý kuželkářský svaz (ČSKS). V Čechách byl nejvyšším orgánem Český kuželkářský svaz (ČKS), na území Moravy působil MSKS (Moravskoslezský kuželkářský svaz). Po vzniku samostatné České republiky byl 18. dubna 1993 ustaven Českomoravský kuželkářský svaz (ČMKS) a v následujícím roce ukončily svoji činnost ČKS a MSKS.
V roce 2001, kdy se začal i na poli sportovním prosazovat bowling, došlo k reorganizaci a vrcholným orgánem se stala Česká kuželkářská a bowlingová federace, jejímž prezidentem je dodnes Vladimír Tlamka. Kuželkářské dění řídí Česká kuželkářská asociace (ČKA) a o bowling pečuje Česká bowlingová asociace (ČBA).
Náš kuželkářský sport si dokázal nalézt místo i v mezinárodních organizacích, v nichž pracovali mnozí naši funkcionáři. Za všechny jmenujme alespoň Antonína Cihláře, který byl předsedou "asfaltové" sekce FIQ (Federation Internationale des Quillers) celých 15 let od roku 1961 do roku 1975, kdy byl našimi státními orgány na základě jeho odsouzení okupace v roce 1968 odvolán. Dále ve FIQ pracovali Josef Smékal (předseda "asfaltové" sekce od roku 1954 do roku 1961), Jaroslav Rázek (sportovní referent), Jan Boor (sekretář), Rudolf Suchý, Oskar Saga a další. V roce 1993 se na konferenci v Budapešti změnil název "asfaltová sekce" na sekci "klasik". Od roku 2005 je náhradníkem revizní komise NBC Petr Dobeš. Momentálně nejvýznamnější funkci na mezinárodní scéně zastává Vladimír Tlamka, který je viceprezidentem WNBA. Každý sport se, samozřejmě, hodnotí hlavně podle sportovních úspěchů a kuželkáři jich dobyli opravdu hodně. Stříbrných a bronzových medailí od roku 1955 do konce roku 2005 získali 104, v přiloženém dokumentu tedy uvádíme jen naše mistry světa.
Určit vznik hry "v kuželky" znamená přímo vědecké bádání začínající až někde v babylonské říši, tzn. cca 4500 let před n.l. První zmínku o hře v kuželky uvádí ve 12. století před n.l. básník Homér, tvůrce slavných eposů Illias a Odysea. Zpočátku se házelo vhodnými kameny i vzduchem na vzdálený cíl. V našich podmínkách se o kuželkách zmiňují v beletrii K. J. Beneš, K. V. Rais, Karolina Světlá a další. Tehdejší požadavky na účastníky nebyly téměř žádné a to ani pokud jde o fyzickou zdatnost – házelo se maximálně 3–5× v jednom sledu. Dráhy bývaly 10–20 metrů dlouhé, jeden až jeden a půl metrů široké. Už tehdy se dbalo na to, aby byly vodorovné. Postupem času se utvářely discipliny, ve kterých bylo možné soutěžit a tak vzniklo "Koulení o ceny" a to vlastně znamenalo zrod soutěží.
První sportovní organizace na evropském kontinentu vznikla již v roce 1885 v Drážďanech, v roce 1926 byla ve Stockholmu založena mezinárodní kuželkářská organizace International Bowling Association (IBA), naši zemi v ní zastupoval od roku 1931 německý svaz. Stále však sílily snahy utvořit svoji vlastní organizaci. K tomu došlo 11. ledna 1937, kdy vznikla Asociace československého sportu kuželkářského